Jak jde čas
Záploty = za ploty - pozemky za plotem kolem vesnice. Je to prostě extravilán obce. Výhodou je božský klid a líná pohoda, nevýhodou je horší přístup na pozemek, většinou jen silně prašná nebo silně blátivá nebo silně zasněžená polní cesta.
V roce 1937 pozemky koupili rodiče od pana Antonína Svobody ze Žamberka. Dlouho toto vlastnictví přinášelo jen trable, vztek a slzy. Nejhorší doba znamenala, že rodina kupovala na trhu brambory a obilí, které potom odevzdala do výkupu jako povinnou zemědělskou dodávku. Byl to tak trochu ryze český projev umění, jak lze dosáhnout sklizně plodů aniž by se zaselo a zasázelo. Koneckonců, tato schopnost je zřejmě nesmrtelná a rozšířená po celé zemi. Když to jeden pochopí, uleví se mu.
Čas však plynul a posléze i oponou trhnul. V roce 1993 jsme si s bratry rozdělili celé záploty na takové "větší zahrádky" a začali je tvořit k obrazu svému. Tedy každý po svém. Já jsem začínal pomaličku a velmi lehce, přibliží vám to pár obrázků dole (první obrázek je políčko z videa, tedy velmi nekvalitní). Konečné řešení je stále ještě v budoucnu. To je samozřejmě v naprostém pořádku, protože, když jeden nemá co dělat, tak už tady na tom světě, prostě a jednoduše, nemá co dělat. Takže si v poslední době začínám všechnu činnost trochu šetřit a těším se z toho, že mně ty dodělávky vydrží ještě dlouho. Podívejte se na pár obrázků.